Mechanismus čistého rozvoje (CDM) je systém kompenzace uhlíku zřízený v rámci Kjótského protokolu, který je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Jeho hlavním cílem je pomoci industrializovaným zemím (zemím uvedeným v příloze I) dosáhnout jejich právně závazných cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (GHG) tím, že jim umožní investovat do projektů na snižování emisí v rozvojových zemích (zemích mimo přílohu I).
Mechanismus čistého rozvoje (CDM) umožňuje projektům v rozvojových zemích, které snižují nebo odstraňují emise, generovat kredity za certifikované snížení emisí (CER), z nichž každý odpovídá jedné tuně CO2. Tyto CER lze obchodovat a prodávat a rozvinuté země je mohou používat k dosažení části svých cílů v oblasti snižování emisí podle Kjótského protokolu.
Projekty musí projít přísným a veřejným procesem registrace a vydávání povolení, který je navržen tak, aby zajistil skutečné, kvantifikovatelné a ověřitelné snížení emisí, které je nad rámec toho, k čemu by došlo bez projektu. Dohled nad tímto mechanismem vykonává Výkonná rada CDM, která je v konečném důsledku odpovědná zemím, jež přijaly Kjótský protokol.
Mezi výhody Mechanismu čistého rozvoje patří: